Hugues Bernard Maret, vévoda z Bassana | |
---|---|
Narození | 1. května 1763 Dijon |
Úmrtí | 13. května 1839 (ve věku 76 let) Paříž |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of Bassano |
Povolání | politik, diplomat, novinář a advokát |
Ocenění | velkokříž Řádu čestné legie rytíř Řádu sjednocení |
Choť | Marie-Madeleine Lejéas[1] |
Děti | Napoléon Maret, 2nd Duke of Bassano Hortense Eugenie Claire Maret[2][1] |
Rodiče | Hugues Maret[1] a Jeanne Maléchard[1] |
Příbuzní | Jean Philibert Maret[1] (sourozenec) Napoléon Maret de Bassano a Marie Louise Maret de Bassano (vnoučata) |
Funkce | 10. křeslo Francouzské akademie (1803–1816) představený francouzské vlády (1834) velvyslanec francouzský pair člen Komory pairů |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hugues-Bernard hrabě Maret, vévoda z Bassana (Hugues Bernard comte Maret, duc de Bassano) (22. července 1763, Dijon, Francie – 13. května 1839, Paříž, Francie) byl francouzský státník a diplomat. Původně právník, za francouzské revoluce se uplatnil jako novinář, později působil v diplomacii. Od státního převratu v roce 1799 byl věrným přívržencem Napoleona Bonaparta a zastával vysoké funkce ve státní správě. V roce 1809 získal titul vévody a v letech 1811–1814 byl francouzským ministrem zahraničí. Po Napoleonově pádu žil v exilu, později se znovu zapojil do politiky a v roce 1834 byl krátce předsedou vlády.[3]